Balíček EET 2.0 a další navrhované změny
Jednou ze systémových změn je opuštění původního rozdělení na běžný a zjednodušený režim evidence. EET 2.0 pracuje s jednotným způsobem evidence tržeb, který má přispět k větší přehlednosti a snížení chybovosti při plnění evidenčních povinností. Současně dochází ke zmírnění sankčního mechanismu. Oproti původní právní úpravě již návrh nepočítá s možností uzavření provozovny nebo zákazem činnosti, které byly v minulosti považovány za jedny z nejpřísnějších nástrojů daňové kontroly v této oblasti.
Významnou změnou pro podnikatele i zákazníky je rovněž nový přístup k vydávání účtenek. Zatímco v původním systému byla účtenka povinně vydávána u každé evidované tržby, podle současného návrhu by měla být vydávána pouze na vyžádání zákazníka. Mezi informace, které se budou v rámci EET 2.0 reportovat, patří základní identifikační údaje, zejména identifikaci poplatníka, datum a čas transakce, pořadové číslo účtenky, označení provozovny a celkovou částku tržby. Návrh tak směřuje ke zjednodušení evidence i omezení rozsahu zpracovávaných údajů.
Technické řešení
Z technického pohledu Ministerstvo financí předpokládá určitou kompatibilitu nového systému s původní EET, což by v řadě případů mohlo umožnit využití stávajících zařízení po odpovídající aktualizaci softwaru. Nelze však vyloučit, že u některých starších nebo specifických pokladních řešení budou nutné výraznější úpravy nebo výměna systému. Finanční správa současně plánuje zpřístupnit bezplatnou aplikaci „Moje EET“, která má umožnit evidenci tržeb i menším podnikatelům bez nutnosti pořizování specializovaného softwarového vybavení.
Ministerstvo financí současně deklaruje, že nový systém má být více založen na využívání datové analytiky a rizikového profilování než na plošných kontrolních nákupech. V praxi však nelze očekávat úplné opuštění tradičních kontrolních postupů. Spíše lze předpokládat posun směrem k cílenějším kontrolám založeným na vyhodnocování dat a identifikaci rizikových transakcí či subjektů.
Harmonogram implementace
Vláda zároveň zveřejnila předběžný harmonogram implementace systému, jehož cílem je poskytnout dostatečný časový prostor pro přípravu podnikatelů, dodavatelů pokladních systémů i samotné Finanční správy. Podle aktuálně zveřejněných informací by v polovině června 2026 měly být publikovány technické pokyny pro vývojáře, od 1. července 2026 má být dostupné testovací prostředí a od 1. listopadu 2026 mají být v prostředí DIS+ zpřístupněny potřebné funkcionality včetně certifikátů. Spuštění aplikace Moje EET se předpokládá od 1. prosince 2026 a ostrý provoz systému od 1. ledna 2027.
Tržby k evidenci
Povinnost evidence se má vztahovat na tržby realizované při osobním kontaktu se zákazníkem (tzv. kontaktní platby), typicky především na hotovostní platby, platby kartou nebo QR platby, které se v dřívější verzi EET nereportovaly. Naopak bezhotovostní převody mezi bankovními účty nebo úhrady realizované na základě faktur mají zůstat mimo evidenční povinnost, pokud však nejde o úhradu rovnou na místě (tedy nedochází k úhradě při osobním kontaktu obou obchodních stran). Návrh současně počítá s řadou výjimek, mezi které mají patřit například některé služby v oblasti letecké dopravy, bankovní služby, prodej prostřednictvím automatů nebo vybrané příležitostné příjmy. Konkrétní rozsah výjimek však bude záviset na finální podobě legislativy.
EET OFF
Významnou novinkou je zavedení zvláštního režimu označovaného jako EET OFF, který je určen především drobným podnikatelům s nižší ekonomickou aktivitou. Podnikatel, který splní zákonem stanovené podmínky, se tak může rozhodnout, že nebude elektronicky evidovat tržby a zůstane v režimu EET OFF. Podle aktuálního návrhu má být jednou z podmínek účast v prvním pásmu paušální daně a současně roční příjem nepřesahující 1 milion Kč. Další podmínkou dobrovolného vstupu do režimu EET OF je zvýšení měsíční platby paušální daně o 1 400 Kč. Z celkové částky paušální daně by pak na daň z příjmů nově připadalo 1 500 Kč měsíčně namísto současných 100 Kč, zatímco zbývající část celkové paušální zálohy by i nadále tvořily odvody na sociální a zdravotní pojištění. Režim má být závazný po celé zdaňovací období a jeho změna v průběhu roku by neměla být možná, pokud nedojde k porušení podmínek.
EET vs. EET 2.0
Klíčové rozdíly mezi původní EET a navrhovaným systémem EET 2.0 lze shrnout do několika oblastí. Nový systém opouští postupné zavádění ve vlnách a počítá s jednorázovým spuštěním pro všechny dotčené subjekty. Dochází ke zjednodušení evidovaných údajů, omezení povinného vydávání účtenek a redukci počtu přestupků upravených zákonem. Současně má být nově dostupná státní aplikace pro evidenci tržeb zdarma. Přestože návrh zachovává možnost ukládání významných finančních sankcí, dochází ke zmírnění některých represivních opatření oproti původní právní úpravě.
Pro lepší přehlednost lze klíčové rozdíly shrnout následovně:
| OBLAST | PŮVODNÍ EET | EET 2.0 |
|---|---|---|
| Spouštění | Postupně ve 4 vlnách | Jednorázově pro všechny subjekty |
| Režimy evidence | Běžný a zjednodušený | Jednotný režim |
| Evidované údaje | Včetně částek DPH | Pouze základní údaje |
| Účtenky | Povinně při každé tržbě | Jen na vyžádání |
| Režim pro malé podnikatele | Neexistoval | EET OFF |
| Uzavření provozovny | Ano | Ne |
| Maximální pokuta | 500 000 Kč | 500 000 Kč |
| Počet přestupků v zákoně | Vysoký | Výrazně snížen |
| Státní aplikace | Ne | Moje EET (zdarma) |
| Způsob kontroly | Kontrolní nákupy | Datová analytika |
Navrhovaná podoba EET 2.0 tak představuje významný posun oproti původní koncepci elektronické evidence tržeb. Přestože návrh přináší řadu zjednodušení a zmírnění některých administrativních i sankčních prvků, praktické dopady budou záviset především na finální podobě legislativy a následné aplikační praxi Finanční správy. Pro podnikatele proto nebude klíčové pouze technické nastavení evidence tržeb, ale také schopnost reagovat na širší změny v oblasti digitalizace daňové správy, elektronické fakturace a digitálního reportingu.
Změny v ostatních daňových zákonech v rámci EET 2.0
Součástí připravované legislativy nejsou pouze pravidla pro samotnou evidenci tržeb, ale také širší soubor daňových změn. Mezi diskutovanými opatřeními se objevuje například obnovení slevy na studenta, návrat tzv. školkovného nebo úpravy v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Významnou změnou má být rovněž úprava daňového režimu spropitného v gastronomii, kdy by za určitých podmínek mohlo být u zaměstnanců osvobozeno od daně (až do výše 7 % měsíčních tržeb restaurace).
Návrh současně obsahuje i změny v oblasti DPH, zejména sjednocení sazby DPH u některých nealkoholických nápojů podávaných v rámci stravovacích služeb a také rozšíření režimu opravy základu daně u tzv. bagatelních nedobytných pohledávek. Nově by mělo být možné snížit základ daně u neuhrazené pohledávky již po třech měsících od její splatnosti namísto současných šesti měsíců, pokud věřitel dlužníka alespoň dvakrát písemně vyzval k úhradě a jednotlivá pohledávka nepřesáhne částku 20 000 Kč včetně DPH za kalendářní rok (návrh zároveň zvyšuje roční limit pro jednoho dlužníka na 100 000 Kč ze současných 20 000 Kč). Současně dochází i ke zpřísnění pravidel na straně dlužníků, když návrh analogicky zkracuje lhůtu pro povinnou úpravu odpočtu DPH u neuhrazených závazků ze šesti na tři měsíce od splatnosti.
Digitalizace daňové správy a iniciativa ViDA
EET 2.0 je vhodné vnímat v širším kontextu pokračující digitalizace daňové správy, která probíhá nejen na národní, ale i evropské úrovni. Významnou iniciativou v této oblasti je projekt VAT in the Digital Age označovaný jako ViDA, jehož cílem je modernizace systému DPH v Evropské unii prostřednictvím elektronické fakturace a digitálního reportingu přeshraničních transakcí. Zatímco EET 2.0 se zaměřuje především na evidenci maloobchodních tržeb a plateb v reálném čase na národní úrovni, iniciativa ViDA cílí v první fázi na oblast přeshraničních B2B transakcí a harmonizaci digitálního reportingu v rámci Evropské unie. Oba projekty nicméně představují součást širšího trendu směřujícího k větší automatizaci daňových procesů, práci s daty v kratších časových intervalech a posilování digitální komunikace mezi daňovými subjekty a správcem daně.
Veronika Výborná
Veronika je od roku 2013 registrovanou daňovou poradkyní a v daňovém týmu GRANTEXU se zaměřuje na oblast DPH, e-invoicingu a daně z příjmů. Téměř 15 let působila v poradenských společnostech Deloitte a následně KPMG, ve kterých získala zkušenosti při poskytování daňového poradenství významným tuzemským i mezinárodním společnostem z různých oborů.
Adéla Milerová
Adéla působí v Grantexu jako daňová asistentka. Svou práci staví na pečlivosti, systematičnosti a ochotě hledat praktická řešení napříč každodenní agendou. Momentálně studuje obor Zdanění a daňová politika na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde průběžně rozšiřuje své znalosti a propojuje je s praxí v našem týmu.
Související články
MÁM ZÁJEM O DOTACE
Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět.