Evidence skutečných majitelů už nebude veřejná. Co to prakticky znamená?

Ministerstvo spravedlnosti v reakci na nedávnou judikaturu oznámilo, že od 17. prosince 2025 nebude možné nahlížet do Evidence skutečných majitelů (ESM) veřejně. Běžný uživatel už si tedy nedohledá údaje o tom, kdo je skutečným majitelem konkrétní společnosti. Na první pohled to může vypadat jen jako technická úprava. Ve skutečnosti ale půjde o změnu, která ovlivní fungování širokého okruhu subjektů. Níže shrnujeme, proč se změna zavádí, a hlavně jaké budou její praktické dopady.

Jan Jakl, Mariana Telekesová

18. 12. 2025
registr_legal

Proč k znepřístupnění dochází?

Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU konstatovaly, že dosavadní veřejný přístup k údajům o skutečných majitelích představuje nepřiměřený zásah do práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Stát tak nemůže lpět na plnění povinnosti zápisu údajů do této evidence.


Údaje v ESM totiž obsahují široké spektrum identifikačních osobních údajů, jako je jméno, bydliště, datum narození, státní občanství a případné další údaje skutečného majitele, které mohou být lehce zneužitelné například pro mapování finanční situace nebo obchodních vazeb osob ze strany konkurence. Takové využití již nesleduje účel veřejného přístupu k těmto informacím a je v rozporu s ochranou základních práv. Na jedné straně tak stojí požadavek transparentnosti a na druhé ochrana soukromí a osobních údajů.

 

Současně evidence skutečných majitelů úzce souvisí s oblastí AML, kdy dle 6. AML směrnice není možné, aby tyto údaje byly veřejně dostupné. Postup Ministerstva spravedlnosti tedy odpovídá nadcházející transpozici této unijní úpravy.

 

V důsledku stávající judikatury tak stát v praxi doteď efektivně nemohl řešit nesrovnalosti v ESM, vymáhat evidenční povinnost ani aplikovat soukromoprávní sankce (např. sistace hlasovacích práv či zákaz výplaty podílu na zisku).

 

Subjekty zároveň nebyly motivovány pravidelně aktualizovat vkládané údaje, jednak kvůli jejich možnému zneužití, tak kvůli absenci vymáhání této povinnosti ze strany orgánů veřejné moci. Znepřístupnění je proto krokem, který má ESM „resetovat“ a vrátit evidenci její funkčnost.

Kdo tedy bude mít k údajům přístup?

Po znepřístupnění už veřejnost neuvidí žádné údaje o skutečných majitelích. Tento přístup zůstane pouze pro evidující osoby ve vztahu k vlastnímu výpisu, subjekty s tzv. dálkovým přístupem (např. orgány veřejné moci či povinné osoby z hlediska AML) a osoby, které prokážou oprávněný zájem.

 

Již v současné době je možné do evidence nahlížet skrze dálkový přístup, tuto možnost využívá pouze vybraný okruh subjektů, jako jsou např. soudy, ČNB, insolvenční správci
anebo správci daně.

 

Evidující osoby budou moct získat údaje skrze přihlášení ze své datové schránky. Údaje skutečnému majiteli nebo evidující osobě může po ověření získat také příslušný soud.

 

Orgány veřejné moci budou mít přístup k evidenci skrze systém, který je součástí Czech POINT, tzv. jednotný identitní prostor (JIP).

 

Pro povinné osoby podle AML zákona (např. banky, realitní zprostředkovatele či advokáty) zůstává evidence skutečných majitelů klíčovým nástrojem pro identifikaci a kontrolu klienta, pouze se mění způsob přístupu. Těmto osobám bude zřízen dálkový přístup. Ten si povinná osoba zřídí zejména prostřednictvím přihlášení z vlastní datové schránky a vyplnění elektronického formuláře na portálu ESM. Po automatizovaném ověření, že jde skutečně o povinnou osobu, bude dálkový přístup zřízen.

 

K dálkovému přístupu mimo povinné osoby, které si o něj zažádají, budou mít přístup také jiné subjekty, jako např. zadavatelé veřejných zakázek, kteří nejsou orgány moci veřejné. Oprávnění k tomuto přístupu bude těmto osobám platit 2 roky s možností opakovaného prodloužení.

 

Veřejnost tedy nebude mít přímý přístup. Pokud však osoba prokáže oprávněný zájem, příslušný orgán této osobě údaje z evidence poskytne. Toto právo vyplývá i z 6. AML směrnice.

Shrnutí

Znepřístupnění ESM veřejnosti je zásadní změna, která zamezí zasahování do základních práv skutečných majitelů. Zároveň obnoví funkčnost této evidence a s ní související činností ze strany státu. Povinným osobám tak doporučujeme využít žádosti o dálkový přístup, jejíž formulář bude zveřejněn nejpozději 17. 12. 2025.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás také na LinkedInu!

Jan Jakl

Jan je řídícím partnerem advokátní kanceláře GRANTEX legal s.r.o. a advokátem s více než desetiletou praxí. Předtím působil na řídících pozicích v několika renomovaných mezinárodních advokátních kancelářích, kde se zabýval především právem obchodních společností a právem nemovitostí. Dále se zaměřuje také na oblast dotačního a transakčního poradenství a pracovního práva.

Mariana Telekesová

MÁM ZÁJEM O DOTACE

Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět. 

    Přejít nahoru