Moderace smluvní pokuty

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí o dovolání zabýval situacemi, kdy je dlužník v prodlení s plněním po delší dobu a v důsledku toho mu za každý den (nebo jiný sjednaný časový úsek) narůstá výše smluvní pokuty. Nelze obecně uvést, co je považováno za nepřiměřenou výši smluvní pokuty, protože takové posouzení závisí zejména na hodnotě a významu zajištěného plnění. Jinými slovy bude rozdíl v posuzování, jestli je smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč nepřiměřená v případě, kdy zajišťuje hodnotu plnění ve výši 5 000 Kč a v případě, kdy zajišťuje hodnotu plnění ve výši 50 000 Kč.

V daném případě byla mezi stranami sporu uzavřena smlouva o dílo, jejíž součástí byla i smluvní pokuta, která byla vyjádřená v procentní výši z ceny díla, za každý den prodlení. Žalovaná strana se následně skutečně dostala do prodlení, které vedlo k tomu, že smluvní pokuta narostla až do výše převyšující polovinu ceny díla.

Soud prvního stupně smluvní pokutu přiznal, ale odvolací soud využil moderační právo soudu a výši smluvní pokuty, kterou měla žalovaná zaplatit, snížil s odůvodněním, že byla nepřiměřeně vysoká vzhledem k významu povinnosti, kterou měla zajišťovat (v době sjednání smlouvy o dílo).

Nejvyšší soud však v rozhodnutí uvádí, že je nutné rozlišovat, jestli je smluvní pokuta sjednána pevnou (neměnnou) částkou (např. smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč) nebo jestli její konečná výše záleží na době prodlení dlužníka (např. smluvní pokuta ve výši 0,2 % za každý den prodlení).

V případech, kdy je výše smluvní pokuty závislá na době prodlení, ji nelze snížit jen kvůli tomu, že díky době prodlení dosáhne výše, která by se v případech pevně stanovené smluvní pokuty dala považovat za nepřiměřenou. Je to tak proto, že soud nemá zvýhodňovat dlužníka pro porušení jeho povinnosti plnit.

Kromě toho soud uvádí, že každý den (či jiný časový úsek) nezaplacení smluvní pokuty, která je sjednána jako závislá na době prodlení, je nové porušení smluvní povinnosti. Díky tomu lze přihlížet ke změnám okolností, ke kterým v době prodlení dojde. Soud tedy může moderovat i část smluvní pokuty (jen za část doby prodlení), která je nepřiměřená, nejen její celkovou výši.

Nakonec soud uvádí, že pokud věřitel právo na splnění smluvní povinnosti dlužníka neuplatňuje, je ke splnění této povinnosti lhostejný a nezajímá se o ni, může soud tuto skutečnost zvážit při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty. Taková skutečnost může totiž svědčit o menším významu splnění smluvní povinnosti pro věřitele.

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu o moderaci smluvní pokuty v daném případě zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.