Pokuta 2,5 milionů Kč za švarcsystém pro Rohlík.cz

Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 2,5 milionu Kč pro Rohlík.cz za švarcsystém u kurýrů. Rozsudek potvrzuje, že pro inspekci práce není rozhodující smlouva, ale faktický výkon práce.

Jan Jakl, Mariana Telekesová

15. 1. 2026
švarcsystem a pokuta

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 22 Ads 168/2025-51 z 8. prosince 2025 zamítl kasační stížnost společnosti VELKÁ PECKA s.r.o. (Rohlík.cz) a potvrdil závěry inspekce práce i Městského soudu v Praze: u osmi kurýrů šlo fakticky o závislou práci, tedy o švarcsystém (závislá práce zastřená jako OSVČ), a tím pádem o umožnění výkonu nelegální práce. V návaznosti na kontrolní zjištění byla Rohlíku uložena pokuta ve výši 2,5 mil. Kč.

Skutková zjištění

Na papíře kurýři vystupovali jako OSVČ. Měli uzavřené smlouvy o spolupráci, za odvedené rozvozy fakturovali a alespoň formálně se zdálo, že si práci organizují podle sebe. Formální nastavení tak vytvářelo dojem podnikání, i když v praxi tato spolupráce naplňovala znaky závislé práce. Šlo tedy o typický případ švarcsystému. NSS zdůraznil, že u rozhodování, zda se jedná o švarcsystém, se nehodnotí názvy smluv, ale materiální realita pracovního vztahu.

Jak NSS rozpoznává švarcsystém

NSS připomněl, že pro postih švarcsystému musí správní orgány prokázat naplnění všech znaků závislé práce, tedy osobní výkon, soustavnost, výkon práce jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a ve vztahu nadřízenosti/podřízenosti.

Jak se znaky závislé práce projevily v tomto případě?

Správní orgány i soudy vycházely z výpovědí kurýrů, kteří zásilky osobně přebírali, osobně doručovali na určené adresy a osobně pro společnost přebírali platby (hotově i terminálem). Pokud byla možnost zvolit si za sebe subdodavatele, byla v posuzovaných případech podle zjištění jen formální, což je další typický znak švarcsystému.

NSS zdůraznil, že ani možnost kurýra vybrat si, ve které dny bude jezdit (případně si směny domlouvat s dispečinkem), sama o sobě neznamená, že nejde o soustavnou práci. Pokud kurýr dlouhodobě a pravidelně vykonává stále stejnou činnost, jde o soustavný výkon práce, na rozdíl od příležitostné nebo jednorázové spolupráce. Možnost úpravy pracovní doby má totiž i běžný zaměstnanec v pracovním poměru.

Silnou indicií švarcsystému dále bylo, jak služba působila na zákazníka: kurýři měli k dispozici firemně polepená vozidla, mobil s aplikací, přenosný platební terminál atd. Kurýři při doručování zákazníkům zasílali SMS se svým křestním jménem a názvem on-line obchodu Rohlík.cz. Zákazníci zároveň řešili reklamace přes zákaznickou podporu společnosti. NSS se tak přiklonil k závěru, že kurýři vystupovali jménem společnosti, což je také jeden ze znaků švarcsystému.

NSS zdůraznil rozdíl mezi obchodněprávními vztahy (orientovanými primárně na výsledek) a vztahy pracovněprávními. V posuzovaném modelu šlo o průběžné zadávání práce, její podrobnou organizaci (přidělování zakázek v blocích, vázanost na čas a místo doručení) a kontrolu (včetně možnosti monitoringu polohy vozidel apod.).

Kurýři se řídili povinnostmi určenými společností, byť pod hrozbou finanční sankce ve formě smluvních pokut. Museli dodržovat časový rozvrh a udržovat poskytnuté pracovní prostředky v odpovídajícím stavu. Většina kurýrů byla na společnosti závislá a představovala pro ně jediný zdroj příjmu. Kurýři sice měli možnost pracovat i pro jiné subjekty, taková možnost však nevylučuje znak podřízenosti.

EU kontext

NSS současně upozornil na chystající se transpozici směrnice EU 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, která pracuje s vyvratitelnou domněnkou pracovněprávního vztahu při prvcích řízení a kontroly u digitálním pracovních platforem.

Závěr

Rozsudek ukazuje, jak se z jednotlivých aspektů, jako jsou např. aplikace, dispečink, polepy, sankce, kontrola, ekonomická závislost…, může složit přesvědčivý obraz švarcsystému, a že formální režim spolupráce s OSVČ sám o sobě neobstojí, pokud reálné nastavení spolupráce naplňuje prvky závislé práce.

Chcete se o této problematice dozvědět víc?

Dne 22. ledna 2026 k tomuto tématu zdarma pořádáme webinář, ve kterém prakticky projdeme, jak obstát při kontrole inspekce práce – co mít připravené, jak kontrola typicky probíhá a jak minimalizovat riziko sankcí za nelegální zaměstnávání a švarcsystém. Součástí bude také stručný a srozumitelný přehled toho, co přinese nová evropská směrnice o transparentnosti v odměňování.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás také na LinkedInu!

Jan Jakl

Jan je řídícím partnerem advokátní kanceláře GRANTEX legal s.r.o. a advokátem s více než desetiletou praxí. Předtím působil na řídících pozicích v několika renomovaných mezinárodních advokátních kancelářích, kde se zabýval především právem obchodních společností a právem nemovitostí. Dále se zaměřuje také na oblast dotačního a transakčního poradenství a pracovního práva.

Mariana Telekesová

MÁM ZÁJEM O DOTACE

Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět. 

    Odesláním dotazu beru na vědomí zpracování osobních údajů společnostmi GRANTEX ADVISORY GROUP a RENOMIA v souladu s Podmínkami .

    Přejít nahoru