Předsmluvní odpovědnost podle NOZ

Dopustila se strana, se kterou jste měli uzavřít smlouvu, nepoctivého jednání, a v důsledku toho k uzavření smlouvy nedošlo? Pak máte nárok na náhradu škody a ušlý zisk prostřednictvím právního institutu zvaného předsmluvní odpovědnost.

Jan Jakl

29. 5. 2024

Právo, Články

Předsmluvní odpovědnost

Ucelenou právní úpravu předsmluvní odpovědnosti přinesl až zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Předsmluvní odpovědnost se tak stala klíčovým pojmem v občanském právu. Jejím primárním cílem je ustanovit povinnost stran jednat férově a zodpovědně při uzavírání smluv.

Předsmluvní odpovědnost podle NOZ se vztahuje také na povinnost sdělit veškeré informace, které jsou pro daný právní vztah klíčové. Zpravidla se nejedná o informace, které jsou irelevantní k dané skutečnosti a ani ty, které jsou běžně dostupné a zjistitelné nebo nad rámec. Cílem této úpravy je, aby strany uzavřely smlouvu bez zkreslených představ a tak, aby odpovídaly co nejvíce reálnému stavu.

Jestliže jedna ze stran poruší informační povinnost, bude se jednat o omyl, se kterým je spjata neplatnost právního jednání. Poškozený bude moci po druhé straně, která porušila informační povinnost, požadovat náhradu škody, která mu vznikla.

Odpovědnost za neuzavření smlouvy

Jedním z principů občanského práva je smluvní autonomie, jinými slovy záleží na každém, zda dobrovolně uzavře smlouvu s druhou stranou nebo nikoliv. Pokud však osoba jedná s nepoctivým záměrem a jedná na oko tak, že o uzavření smlouvy stojí, ale ve skutečnosti to tak není, zakládá se tak její předsmluvní odpovědnost, a to konkrétně od okamžiku, kdy strana ví, že smlouvu neuzavře, ale stále o ní jedná. Ustanovení § 1728 NOZ tak chrání dobrou víru a poctivost.

Odpovědnost za ukončení předsmluvních jednání

Ustanovení § 1729 NOZ stanovuje, že: „Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.“ Strany musí v takovém případě dospět do bodu, kdy obě souhlasí s podstatnými ustanoveními smlouvy.

Za spravedlivé důvody se v tomto kontextu považují nepředvídatelné okolnosti jako je například změna skutečností. Vždy záleží na okolnostech jednotlivých případů. K tomuto názoru se přiklonil i Nejvyšší soud.

Jedná-li se o nepoctivé jednání, pak musí strana, která se takového jednání dopustila, nahradit skutečnou škodu a ušlý zisk.

Jestliže jste se ocitli v obdobné situaci, chcete si nárokovat náhradu škody po druhé straně a nevíte, jak na to, neváhejte se na nás obrátit prostřednictvím formuláře níže, a my za vás vše rádi vyřešíme.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás.

Jan Jakl

Jan je řídícím partnerem advokátní kanceláře GRANTEX legal s.r.o. a advokátem s více než desetiletou praxí. Předtím působil na řídících pozicích v několika renomovaných mezinárodních advokátních kancelářích, kde se zabýval především právem obchodních společností a právem nemovitostí. Dále se zaměřuje také na oblast dotačního a transakčního poradenství a pracovního práva.