Ručení za mzdy subdodavatele ve stavebnictví
Vzhledem k tomu, že někteří naši klienti tuto „pracovně právní novinku“ stále neznají, považovali jsme za dobrý nápad připomenout o co se vlastně jedná.
Od 1. ledna 2024 nabyl účinnosti § 324a zákona č. 62/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Tento paragraf stanoví, že pokud stavební podnikatel, ve smyslu § 14 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), bude při plnění smlouvy o dílo na stavební práce používat jakoukoliv subdodavatelskou společnost, ručí za výplatu mzdy, platu a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohody“) jejím zaměstnancům či osoba pracující na základě dohody (dále jen „zaměstnanec“), pokud jim tyto nároky nebudou ve stanovené lhůtě vyplaceny. Pokud má subdodavatelský vztah více úrovní, ručí hlavní dodavatel zaměstnancům všech subdodavatelů, tedy i subdodavatelům svého subdodavatele.
Zaměstnanec, jemuž subdodavatel nevyplatil mzdu, plat či odměnu z dohod, se tedy nemusí spokojit s neplatícím dlužníkem a má právo se obrátit přímo na nejvyšší článek subdodavatelského řetězce – hlavního zhotovitele díla. Jestliže primární dlužník selže, zákon touto úpravou umožňuje zaměstnanci nechat si uhradit pohledávku z jiného „solventnějšího“ zdroje. Ručení vzniká nezávisle na smlouvě; žádné ujednání mezi společnostmi je nemůže vyloučit, ledaže se uplatní výjimka stanovená zákonem (viz níže). Tento specifický institut vychází ze směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/67/EU.
Jakmile hlavní dodavatel nevyplacenou mzdu, plat či odměnu z dohod zaměstnanci zaplatí, získává proti neplatícímu subdodavateli regresní nárok a může po něm požadovat náhradu toho, co uhradil. Ručení tak představuje pojistku pro zaměstnance a současně motivační nástroj pro dodavatele pečlivým výběrem a kontrolou partnerů chrání nejen pracovníky, ale i své vlastní
Podmínky vzniku odpovědnosti
Ručení se neuplatní automaticky, ale až po splnění tří na sebe navazujících kroků. Nejprve musí subdodavatel opomenout vyplatit mzdu, plat nebo odměnu z dohody do konce měsíce následujícího po její splatnosti. Poté má dotčený zaměstnanec tři měsíce od uplynutí tohoto období splatnosti na to, aby hlavního dodavatele písemně vyzval k úhradě – to znamená, že zaměstnanec může tímto způsobem požadovat maximálně poměrnou část mzdy za práci, kterou pro hlavního dodavatele odvedl, a to za období, které skončilo nejdéle před třemi měsíci. Jakmile hlavní dodavatel výzvu obdrží, běží mu desetidenní lhůta, během níž musí dlužnou částku skutečně vyplatit. Pro výši částky, kterou by měl hlavní dodavatel vyplatit, se nejprve vypočte poměr hodin odpracovaných pro hlavního dodavatele vůči celkovému odpracovanému času zaměstnance a vynásobí se měsíční mzdou zaměstnance; teprve tuto poměrnou částku lze požadovat, přičemž je omezena stropem ve výši minimální mzdy. Pokud hlavní dodavatel tuto částku nevyplatí, vystavuje se sankci inspekce práce i riziku poškození své pověsti u investora. Po zaplacení vzniká dodavateli regresní nárok, takže zaplacenou částku může vymáhat zpět od neplatícího subdodavatele. Zákon přímo nestanovuje limit, kolikrát může zaměstnanec tuto možnost využít. Zaměstnanec může podávat jednu výzvu za každý měsíc, ve kterém mu nebyla včas vyplacena mzda.
Zákoník práce nařizuje v § 279 odst. 1 písm. j) subdodavatelům informovat svoje zaměstnance o možném vzniku tohoto ručení, osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůty a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli, a to ještě před zahájením stavebních prací.
Jak se vyhnout ručení?
Zákon nabízí dodavateli poměrně jednoduchý ochranný mechanismus. Ručení vůbec nevznikne, jestliže subdodavatel ještě před zahájením prací doloží:
- svou bezdlužnost na sociálním a zdravotním pojištění potvrzenou doklady ne staršími než tři měsíce a
- absenci pravomocné pokuty převyšující sto tisíc korun za porušení pracovněprávních předpisů v posledním roce.
Obě podmínky musejí být splněny současně. Jakmile se například zahájení stavby posune, je nutné nechat si potvrzení vystavit znovu, jinak ochrana zaniká.
Praktická prevence
Bez ohledu na zákonnou výluku se vyplácí provádět důkladnou prověrku spolehlivosti každého smluvního partnera. Hlavní dodavatel by měl před podpisem smlouvy i těsně před nástupem na stavbu kontrolovat veřejné registry dluhů a záznamy inspekce práce.
Neuhrazení oprávněného nároku v desetidenní lhůtě může vést k pokutě až do výše dvou milionů korun a ke ztrátě důvěry investora. Ručení omezené částkou minimální mzdy přesto představuje citelné riziko, pokud subdodavatel zaměstnává větší počet pracovníků. Hlavní dodavatel by se proto neměl spoléhat na to, že podobná situace nenastane, ale aktivně využít zákonnou výluku.
V případě pochybností se vyplatí konzultovat nastavení procesů a dokumentace s odborníkem, protože dobře připravená ochrana může rozhodnout o úspěšnosti celého projektu.
Pokud máte jakékoli dotazy, neváhejte se na nás obrátit! Rádi Vám pomůžeme.
Natálie Desortová
Natálie působí jako advokátní koncipientka v advokátní kanceláři GRANTEX legal s.r.o. a zároveň spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Práce v advokátní kanceláři pro ni není novinkou – již během studia na právnické fakultě pracovala více než rok na pozici právní asistentky. Po absolvování studia se rozhodla pokračovat ve své profesní dráze právě v GRANTEX legal s.r.o.
Související články
MÁM ZÁJEM O DOTACE
Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět.