E-invoicing bude povinný. Jste na rok 2030 připraveni?

Se stále větším technologickým pokrokem a digitalizací podnikání přichází otázka modernizace výkaznictví a fakturace v oblasti daní, konkrétně daně z přidané hodnoty (DPH). Nynější systémová pravidla, podle kterých se DPH fakturace řídí, se čím dál tím více vzdalují od reality dnešního digitálního světa. Co s tím EU plánuje?

Veronika Výborná, Aneta Benešová

16. 6. 2026

Články, Daně, Účetnictví

Systémové nedostatky

Největšími nedostatky, které se v současném DPH systému vyskytují, jsou bezpochyby výrazné časové odstupy mezi uskutečněním zdanitelného plnění a jeho následným reportingem. Správce daně kvůli tomu nemá aktuální informace pro svoji kontrolní činnost. Z toho pramení problémy s včasnou identifikací rizikových plnění a následnou reakcí na případné daňové podvody.

Navíc členské státy Evropské unie nemají sjednocená pravidla ohledně obsahu faktur a způsobu vykazování DPH, což situaci ještě více komplikuje a generuje zbytečné administrativní náklady nejen firmám, ale také samotné finanční správě. Tato nejednotnost současně ztěžuje efektivní sdílení informací mezi státy a oslabuje celkovou schopnost systému reagovat na stále více sofistikovanější formy daňových úniků.

Jedním z hlavních nástrojů, kterým Evropská unie na tyto systémové nedostatky reaguje, je legislativní balíček s názvem VAT in the Digital Age, známý také pod zkratkou ViDA.

Co je to ViDA?

ViDA (VAT in the Digital Age) představuje soubor legislativních opatření Evropské unie zaměřených na modernizaci systému DPH tak, aby odpovídal požadavkům digitální ekonomiky 21. století. Reaguje především na rostoucí objem přeshraničních transakcí, rozvoj online obchodování a přetrvávající daňové úniky, které ekonomiky členských států každoročně připravují o významnou část jejich DPH příjmů.

ViDA chce proto nejen zvýšit transparentnost a efektivitu výběru daně, ale také sjednotit pravidla napříč celou Evropskou unií a zjednodušit tak administrativní procesy, čímž by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže pro firmy, snížení chyb při vykazování a zároveň posílit schopnost správce daně efektivně kontrolovat jednotlivé transakce.

Balíček je postaven na třech pilířích:

Tento článek se zaměřuje na první pilíř ViDA, tedy elektronickou fakturaci a digitální reporting pro přeshraniční transakce, jejichž hlavní část začne být uplatňována od 1. července 2030.

ViDA a E-invoicing

Možná si řeknete, že elektronickou fakturaci (e-invoicing) už ve vaší společnosti dávno využíváte. Pokud však máte na mysli PDF faktury poslané e-mailem, musíme vás zklamat, v tomto případě se jedná pouze o digitalizovaný obraz dokladu, nikoli o skutečnou elektronickou fakturu tak, jak ji předjímá ViDA. Elektronické faktury budou založeny na strukturovaných datech odpovídajících evropské normě EN 16931. V praxi budou využívány zejména formáty UBL nebo CII, které jsou založeny na XML struktuře a již dnes se běžně používají při elektronické výměně dat.

Povinnost elektronické fakturace se bude vztahovat především na vybraná přeshraniční B2B plnění mezi členskými státy EU, která jsou dnes předmětem vykazování v souhrnném hlášení. U takových plnění navíc nově nebude vystavení elektronické faktury vyžadovat souhlas příjemce. Zároveň se mění také lhůta pro vystavení takové faktury – standardně 10 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění, případně od přijetí úplaty před uskutečněním plnění. Tato úprava výrazně urychlí daňový reporting a správce daně získá informace z digitálního reportingu v řádu dnů od uskutečnění transakce, nikoliv až s měsíčním či čtvrtletním odstupem, jak je tomu dnes.

Oproti původnímu návrhu ViDA se ve schváleném znění ponechala možnost vystavovat souhrnné daňové doklady. Ty bude možné vystavit nejpozději do deseti dnů po skončení kalendářního měsíce, a to za přesně stanovených podmínek. Ponechání této možnosti ocení především firmy s vysokým objemem poskytovaných plnění vůči jednomu zákazníkovi v průběhu kalendářního měsíce.

Digitální reporting

Na elektronickou fakturaci bude bezprostředně navazovat povinný digitální reporting. Nebude se jednat o samostatnou povinnost, ale o součást, která bude přímo postavena na datech z elektronických faktur. V oblasti přeshraničních plnění takto nastavený digitální reporting nahradí dosavadní systém souhrnných hlášení.

Digitální reporting bude založen na předávání standardizovaných údajů z elektronických faktur finanční správě v krátkých lhůtách po uskutečnění transakce. Díky tomu budou mít správci daně k dispozici informace téměř v reálném čase a budou moci efektivněji porovnávat údaje mezi jednotlivými obchodními partnery.

Vedle přeshraničních transakcí je vhodné sledovat také vývoj v jednotlivých členských státech. ViDA totiž významně usnadňuje zavádění národních systémů elektronické fakturace, a lze proto očekávat, že řada států využije této možnosti i pro tuzemské transakce. Do roku 2035 budou muset být stávající národní systémy digitálního reportingu uvedeny do souladu s novými evropskými pravidly, což by mělo vést k výrazně vyšší míře harmonizace napříč členskými státy a postupnému sbližování dnes používaných národních systémů reportingu, jako jsou kontrolní hlášení, real-time reporting nebo SAF-T.

Jak se na ViDA připravit?

Tento systém samozřejmě přináší zásadní změny pro podniky – od managementu až po řadové zaměstnance. Dopady zavedení e‑invoicingu a digitálního reportingu budou totiž pro podniky širší, než by se mohlo na první pohled zdát. Nejde pouze o změnu formátu faktury. Jde o zásah do celého fakturačního, účetního i datového procesu.

Firmy by se proto měly zaměřit na to, jak dnes probíhá fakturace a vykazování DPH, a identifikovat oblasti, ve kterých převažují manuální kroky nebo nejednotné postupy. Současně je vhodné prověřit připravenost aktuálně používaných systémů – zda umožňují práci se strukturovanými daty a jakou míru automatizace umožňují. Pravidla pro vystavování faktur by měla být sjednocená, žádoucí jsou také kontrolní mechanismy, které minimalizují chybovost. Na tyto kroky navazuje také důkladné proškolení zaměstnanců.

V praxi bude klíčové také včasné zapojení IT oddělení a dodavatelů ERP systémů, protože právě schopnost generovat a přijímat strukturované elektronické faktury bude jedním z hlavních předpokladů úspěšné implementace nových pravidel.

Přestože se rok 2030 může zdát vzdálený, zkušenosti ze zemí, které již elektronickou fakturaci v určité podobě zavedly, ukazují, že potřebné změny se netýkají pouze účetního oddělení. Dopadají na ERP systémy, schvalovací procesy, správu dat, nastavení interních kontrol i komunikaci s obchodními partnery. Firmy, které začnou s přípravou včas, budou schopny využít přechodné období k postupné automatizaci procesů a snížení administrativní zátěže. ViDA tak nepředstavuje pouze novou regulatorní povinnost, ale také příležitost k modernizaci a digitalizaci firemních procesů v oblasti DPH.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás také na LinkedInu!

Veronika Výborná

Veronika se daňovému poradenství věnuje už od dokončení Vysoké školy ekonomické v roce 2011. Od roku 2013 je registrovanou daňovou poradkyní se zaměřením na oblast DPH a daně z příjmů. Zároveň se od vydání směrnice VAT in Digital Age specializuje na oblast e-invoicingu, který do roku 2030 musí Česká republika povinně implementovat do národní daňové legislativy. O tomto tématu pravidelně informuje jak při přednášení na odborných konferencích, tak poskytováním komentářů pro česká ekonomická média.