Zaměstnanecké stravovací benefity z daňového pohledu
Obecný rámec
Konsolidační balíček účinný od 1. 1. 2024 sjednotil daňový režim peněžních i nepeněžních příspěvků na stravování. Nadále platí, že limit stravného pro osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance je navázán na zákonem stanovenou výši, konkrétně vazbou na stravné pro pracovní cesty (tj. zpravidla do limitu odpovídajícího 70 % maximální výše stravného poskytovaného zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě v délce 5 až 12 hodin). Pro rok 2026 tak činí hranice pro daňové osvobození částku 129,50 Kč.
Podmínkou pro uplatnění osvobození zůstává, že zaměstnanec odpracuje alespoň tři hodiny během jedné směny nebo kalendářního dne, nemá-li směnu stanovenou. Zároveň nesmí vzniknout nárok na stravné v režimu cestovních náhrad (tj. zaměstnanec není na pracovní cestě). Nárok na další osvobozený příspěvek ve stejné výši vzniká v případě, že délka směny včetně přestávky přesáhne 11 za kalendářní den. Nárok na stravovací příspěvek musí vycházet z kolektivní smlouvy, vnitřních předpisů nebo přímo z pracovní či obdobné smlouvy.
Nesplnění těchto podmínek znamená, že příspěvek podléhá zdanění a odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
Daňová uznatelnost na straně zaměstnavatele se neodvíjí od pevně stanoveného limitu, ale od splnění obecných podmínek podle zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel si tak může uplatnit náklady na stravování jako daňově uznatelné v plné výši, a to bez ohledu na jejich formu či hodnotu. Podmínkou je, aby nárok zaměstnanců na příspěvek na stravování byl upraven v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo vyplýval z pracovní či jiné obdobné smlouvy.
Stravenky
Stravenky patří mezi tradiční a stále velmi rozšířenou formu stravovacích benefitů. V posledních letech dochází k postupnému nahrazování papírových stravenek těmi elektronickými, které fungují podobně jako platební karty.
Jak jsme zmiňovali výše, limit 129,50 Kč na směnu je rozhodující pro osvobození na straně zaměstnance. Dříve platné zákonné rozdělení příspěvku na stravování (55 % hrazených zaměstnavatelem a 45 % zaměstnancem) již zákon nestanovuje, nicméně v praxi jej společnosti často nadále využívají, zejména z důvodu kontinuity jejich interního nastavení.
Na stravenky je vhodné nahlížet také z pohledu DPH. Stravenkové společnosti si za své služby účtují provizi za zprostředkování, která – na rozdíl od samotné hodnoty stravenky – podléhá DPH ve standardní sazbě 21 %. Pokud je zaměstnavatel plátcem DPH, zpravidla mu v souvislosti s touto provizí vzniká nárok na odpočet, za předpokladu splnění obecných podmínek.
Stravenkový paušál
Stále oblíbenější alternativou ke stravenkám je stravenkový paušál. Jedná se o peněžní příspěvek zaměstnavatele, který je zaměstnanci zpravidla vyplácen spolu se mzdou. Výhodou tohoto benefitu je zejména nízká administrativní náročnost na straně zaměstnavatele a absence poplatků spojených se službami stravenkových společností. Přestože je příspěvek určen na stravování, zaměstnanec není povinen jej k tomuto účelu skutečně využít.
Z pohledu DPH se jedná o peněžní plnění, které není předmětem daně, a proto se na něj režim DPH neuplatní.
Stravenky i stravenkový paušál podléhají stejnému limitu z pohledu osvobození na straně zaměstnance (pro rok 2026 činí tento limit 129,50 Kč na jednu směnu). Rozdíl mezi nimi tedy spočívá především ve formě plnění, nikoliv v základním daňovém režimu.
Závodní stravování
Závodní stravování může být zajištěno buď vlastními prostředky zaměstnavatele (např. prostřednictvím vlastní jídelny či kantýny), nebo prostřednictvím externího dodavatele.
V případě vlastního stravovacího zařízení jsou daňově uznatelnými náklady zejména provozní výdaje související s jeho fungováním, jako jsou náklady na energie, mzdy pracovníků, odpisy zařízení, údržba, úklid či nákup surovin, případně nájem prostor. Tyto náklady jsou obecně daňově uznatelné bez omezení, pokud souvisejí s ekonomickou činností společnosti a zaměstnanci vznikl na zajištění stravování nárok.
Obdobně při zajištění stravování prostřednictvím externího dodavatele (např. formou výdejny jídel) lze za daňově uznatelné považovat náklady na pořízení stravy a související logistiku.
Z pohledu DPH je nutné posoudit konkrétní nastavení. Pokud zaměstnavatel jako plátce poskytuje stravování zaměstnancům za úplatu (byť částečnou), jedná se o zdanitelné plnění, ze kterého je povinen odvést DPH na výstupu z částky, kterou si zaměstnanec přispívá. V takovém případě mu zpravidla vzniká nárok na odpočet daně na vstupu u souvisejících plnění, pokud jsou splněny obecné podmínky pro jeho uplatnění. V případě bezúplatného poskytování stravování může být nárok na odpočet omezen, jelikož nemusí být splněna vazba na zdanitelná plnění.
Kdy osvobození neplatí?
Jakákoli část příspěvku na stravování přesahující zákonem stanovený limit představuje zdanitelný příjem zaměstnance podle § 6 zákona o daních z příjmů a podléhá rovněž odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Stejný režim se uplatní i v případě, kdy nejsou splněny podmínky pro osvobození, zejména pokud zaměstnanec neodpracuje alespoň tři hodiny během směny nebo čerpá dovolenou či je v pracovní neschopnosti.
Pokud máte jakékoli dotazy ohledně stravovacích benefitů, neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám pomůžeme.
Veronika Výborná
Veronika se daňovému poradenství věnuje už od dokončení Vysoké školy ekonomické v roce 2011. Od roku 2013 je registrovanou daňovou poradkyní se zaměřením na oblast DPH a daně z příjmů. Zároveň se od vydání směrnice VAT in Digital Age specializuje na oblast e-invoicingu, který do roku 2030 musí Česká republika povinně implementovat do národní daňové legislativy. O tomto tématu pravidelně informuje jak při přednášení na odborných konferencích, tak poskytováním komentářů pro česká ekonomická média.
Související články
MÁM ZÁJEM O DOTACE
Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět.