Zastřené zprostředkování zaměstnání aneb jak se maskuje nelegální práce?
Problém s nelegální prací nastává ve chvíli, kdy skutečný výkon práce neodpovídá tomu, co je na papíře. V takových situacích může jít o zastřené zprostředkování zaměstnání – jev, který v praxi tají existenci pracovněprávního vztahu.
O co tedy jde?
Zastřené zprostředkování zaměstnání si vysloužilo zákonnou definici teprve nedávno, a to v § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti. Jedná se o činnost, v rámci které daný subjekt poskytuje pracovníky ostatním subjektům, ale místo standardního pracovněprávního vztahu vytváří fiktivní smluvní vztah a vše zastírá jiným typem smlouvy. Nejčastěji se k tomuto účelu využívají smlouvy o dílo nebo o poskytování služeb.
Nejedná se pouze o šedou zónu pracovního trhu; zastřené zaměstnávání představuje přestupek, za který hrozí vysoké finanční sankce. V případě porušení tohoto přestupku nenese odpovědnost pouze agentura, která nelegální pracovníky zprostředkovala, ale i ten, kdo si jejich práci objednal. Fyzickým osobám pak může být uložena pokuta až do výše 5 milionů korun, právnickým osobám hrozí až dvojnásobek. Nelegální zaměstnanci se tak mohou rychle proměnit z krátkodobé výhody v nákladný problém.
Proč tedy riskovat?
Motivací může být celá řada. Hlavním lákadlem firem jsou nižší náklady, protože se tímto způsobem vyhýbají povinným odvodům na sociální a zdravotní pojištění, nemusí řešit nároky na dovolenou, ani platit odstupné. Zprostředkované pracovníky jde také snáze a rychleji obměnit bez nutnosti vypořádávat se s výpovědní lhůtou a administrativní zátěží.
Za to si zaměstnanci sice mohou snadněji najít práci a je jim dopřána větší volnost, ale ve skutečnosti přicházejí o zaměstnanecké benefity a jistoty. Navíc nejsou chráněni zákoníkem práce – v případě konfliktu se „zaměstnavatelem“ stojí zcela bez právní opory.
Posuzování skutečného stavu
Vyšetřování tohoto způsobu zaměstnávání spadá do působnosti inspektorátů práce. Inspektoři při šetření nehledí tolik na název a to, co stojí ve smlouvách. Důležité je pro ně to, jak výkon práce skutečně probíhá. Posuzují, zda pracovník jedná samostatně, nezávisle a nese odpovědnost za výsledek své činnosti – tedy znaky, které jsou opakem definice závislé činnosti. Po analýze smluv provádí šetření na „místě činu“. Kromě samotného místa dohlíží na to, kdo a jak zadává úkoly, jak probíhá kontrola výkonu, čí nářadí a pracovní vybavení je používáno a jak jsou vedeny odpracované hodiny.
Pokud máte jakékoli dotazy, neváhejte se na nás obrátit! Rádi Vám pomůžeme.
Jan Jakl
Jan je řídícím partnerem advokátní kanceláře GRANTEX legal s.r.o. a advokátem s více než desetiletou praxí. Předtím působil na řídících pozicích v několika renomovaných mezinárodních advokátních kancelářích, kde se zabýval především právem obchodních společností a právem nemovitostí. Dále se zaměřuje také na oblast dotačního a transakčního poradenství a pracovního práva.
Kromě studia na Právnické fakultě v Praze absolvoval také stáž na Manchester Metropolitan Univerzity a v současnosti je ve studijním programu pro získání titulu LLM (Master of LAWS).
Související články
MÁM ZÁJEM O DOTACE
Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět.