Pro zaměstnavatele – nová úprava whistleblowingu

Připravili jsme pro vás článek na téma, co whistleblowing znamená a jaké změny přináší návrh zákona o ochraně oznamovatelů – whistleblowerů, který je aktuálně ve fázi schvalování v Poslanecké sněmovně.

Michaela Roblová

2. 2. 2023
navrh-bez-nazvu-2023-02-02t082855009-1 (1)

Dnes Vám opět představíme novinky v českém právním prostředí pocházející z dílny Evropské unie. Vybrané téma se týká tzv. whistleblowingu. Pokud nevíte, co si pod tímto anglickým souslovím představit, jedná se o upozornění na nevhodné, neetické nebo dokonce nezákonné jednání ze strany organizace osobou, které má zpravidla jako zaměstnanec přístup k informacím o vnitřních poměrech takové organizace.

 

Osoba, která takové oznámení činí se označuje jako whistleblower. Je jasné, že oznamovatel může v důsledku svého jednání čelit odvetě ze strany organizace, na jejíž praktiky upozornil. Vzhledem k tomu, že se často jedná o oznámení činností, které mohou ohrozit veřejnost, je rovněž ve veřejném zájmu, aby těmto lidem byla poskytnuta adekvátní ochrana.

Dne 23. 11. 2022 vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů a návrh změnového zákona. Návrh je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23․ 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je stále ve fázi schvalování v Poslanecké sněmovně ČR, ačkoli transpoziční lhůta pro evropskou směrnici uběhla již ke konci roku 2021. Česká republika však není jediným členským státem EU, který se potýká s problémy při implementaci – úprava byla zatím implementována pouze v polovině států EU.

Co je cílem?

Cílem návrhu je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných mechanismů a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními (tj. například snížení mzdy, přeložení na jiné oddělení nebo výpověď) ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů.

 

Návrh zákona upravuje:

 

  • podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání;
  • podmínky poskytování ochrany fyzické osobě, která oznámení učinila;
  • působnost Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů.

Zákon rozlišuje 4 hlavní aktéry

1

Oznamovatel

Oznamovatelem je vždy fyzická osoba, která má nějaký vztah k organizaci, ale pozor, nejedná se jen o zaměstnance a brigádníky, zákon pod tímto označením rozumí i např. dodavatele, statutární orgán organizace nebo uchazeče o práci. Ochrana před odvetnými opatřeními se pak vztahuje i na osoby oznamovateli blízké. V případě, že je oznámení oznamovatelem podáno anonymně, náleží ochrana oznamovateli od chvíle, kdy vyjde najevo jeho totožnost.

2

Povinný subjekt

Povinný subjekt je organizace, která má povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (zejm. zavést oznamovací kanály, určit příslušnou osobu, sdělit příslušné osobě, jestli přijala jí navrhované řešení atp.); povinným subjektem je mj. zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců (do tohoto počtu se zahrnují nejen zaměstnanci na hlavní pracovní poměr, ale i zaměstnanci pracující na částečný pracovní úvazek nebo na dohody o práci konané mimo pracovní poměr a agenturní zaměstnanci).

 

Povinné subjekty s maximálně 249 zaměstnanci mohou sdílet vnitřní oznamovací systém s dalšími povinnými subjekty či využít služeb např. advokátní kanceláře nebo online platformy poskytující podporu v oblasti whistleblowingu. 

Povinné subjekty budou zároveň povinny aktualizovat své webové stránky o informace týkající se oznamování podle tohoto zákona včetně určení, jestli vylučují přijímání oznámení, od některých osob (např. dodavatelé).

3

Příslušná osoba

Příslušná osoba je osoba určená organizací – ať již její zaměstnanec nebo externí odborník – která přijímá oznámení od oznamovatele, zachovává mlčenlivost o skutečnostech, co se dozvěděla v souvislosti s výkonem funkce příslušné osoby, a o totožnosti oznamovatele. Příslušná osoba dále připravuje návrhy řešení, které předkládá statutárním orgánu a výsledek šetření sděluje oznamovateli.

4

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti má na jedné straně sloužit jako samostatný oznamovací systém, který dává oznamovateli možnost obrátit se na osobu zcela mimo strukturu organizace, a na straně druhé jako dohledový orgán nad plněním povinností osob dle tohoto zákona.

Zákon rozeznává 3 způsoby, jakými může být oznámení učiněno.

  • Skrze Ministerstvo spravedlnosti
  • Vnitřním oznamovacím systémem povinného subjektu
  • Za splnění speciálních podmínek uveřejněním

Jaké jednání může být oznamovatelem oznámeno, aby požívalo ochranu podle tohoto zákona?

 

  • Má znaky trestného činu.
  • Porušuje tento zákon.
  • Nebo pokud porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti – např. oblasti daně z příjmu právnických osob, ochrany spotřebitele, praní špinavých peněz, finančních služeb a jiné.

Povinný subjekt má povinnost vést po dobu 5 let elektronickou evidenci o všech obdržených oznámeních, přičemž přístup do této evidence má mít jen příslušná osoba, aby nedocházelo k vyzrazení identity oznamovatelů.

Dohled nad dodržováním zákona bude provádět Ministerstvo spravedlnosti, které je oprávněno oznamovateli uložit za zjevně nepravdivé oznámení pokutu až do výše 50 000 Kč, příslušné osobě za nedodržování jejích povinností (zejm. nedodržování lhůt k vyřízení oznámení) pokutu až do výše 100 000 Kč, povinnému subjektu za nedodržování povinností pokutu až do výše 1 000 000 Kč (např. vystavení oznamovatele odvetným opatřením, nezavedení vnitřního oznamovacího systému, nedoplnění webových stránek atp.). Přestupky se vztahují dokonce i na další osoby, aby byly pokryty situace, kdy je oznámení učiněno např. ze strany zaměstnance dodavatele a tento dodavatel-zaměstnavatel by chtěl přistoupit k odvetnému opatření.

Jaké kroky můžete podniknout již nyní?

Vzhledem k tomu, že se ještě nejedná o platný zákon ale pouze o jeho návrh, může výše uvedená úprava ještě doznat dalších změn. Jedno je ale jisté, všechny organizace, které budou spadat do definice povinného subjektu, by měly využít získaný čas navíc a zahájit přípravy k implementaci vnitřního oznamovacího systému prostřednictvím interního předpisu a zvážení, zda nechtějí využít externí příslušnou osobu, aby v momentě, kdy dojde k účinnosti zákona, nebyly ani ony ani jejich zaměstnanci vystaveni zbytečné nejistotě, jak nový zákon aplikovat.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás.

Michaela Roblová

Associate

Související články

MÁM ZÁJEM O právní poradenství

Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět. 

    *povinné pole




    Scroll to Top