Řešení úpadku oddlužením

V poslední době se nám čím dál více množí dotazy na oblast insolvenčního práva. Proto jsme se rozhodli, že na toto téma, tedy konkrétně na téma oddlužení, připravíme článek, který jak doufáme bude sloužit laikovi pro lepší orientaci v dané problematice.

Jan Jakl

27. 11. 2023
řešení úpadku

Co je Úpadek dlužníka?

Insolvenční zákon říká, že do úpadku se dlužník dostává v případě, pokud má více věřitelů, peněžité závazky jsou delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužník není schopen vzniklé závazky plnit. V takovém případě se hovoří o stavu platební neschopnosti.

 

Dalším typem je předlužení. Dlužník má tolik závazků, že v souhrnu převyšují hodnotu majetku dlužníka. V tomto případě nezáleží na tom, kolik dluhů je splatných jako je podmínkou výše. Do předlužení se může dostat pouze dlužník jako právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

 

Vedle úpadku existuje i takzvaný hrozící úpadek. V takové situaci lze již předpokládat, že dlužník nebude schopen splatit všechny své peněžité závazky včas a řádně.

Způsoby řešení úpadku

Obecně existuje několik způsobů řešení úpadku. Mezi ně patří konkurs, reorganizace, zvláštní způsoby řešení úpadku, které stanoví Insolvenční zákon pro určité subjekty nebo druhy případů, a oddlužení.

 

Oddlužení

 

Oddlužení je primárně určeno pro nepodnikající osoby. Oddlužení může využít fyzická osoba nebo právnická osoba, která podle zákona není považována za podnikatele a která současně nemá dluhy z podnikání. Dlužník je na konci úpadku osvobozen od neuspokojených pohledávek věřitelů, to je jeden z podstatných rozdílu proti způsobu řešení úpadku konkursem.

 

Pokud by se „oddlužit“ chtěla právnická osoba, je to možné, ale neměla by mít dluhy z podnikání a neměla by být považována za podnikatele. I to má své výjimky, které Vám rádi vysvětlíme v případě zájmu.

 

Mezi další podmínky oddlužení patří poctivý záměr dlužníka, odpovědný přístup k plnění povinností, nemít kvalifikovanou insolvenční historii a být schopen splácet odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v plné výši a pohledávky na výživném ze zákona odměnu sepisovatele.

 

Formy oddlužení

 

Oddlužení se realizuje prostřednictvím plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo zpeněžením majetkové podstaty. O tom, jakou formou dojde k uspokojení pohledávek, rozhodují nezajištění věřitelé na schůzi věřitelů nebo mimo ni. Konání schůze věřitelů navrhují věřitelé, respektive jejich nadpoloviční většina disponující nadpoloviční většinou nezajištěných pohledávek podle výše pohledávek.

 

  1. Plnění splátkové kalendáře

V případě plnění splátkového kalendáře platí dlužník pravidelné měsíční splátky nezajištěným věřitelům podle poměrů jejich pohledávek po dobu maximálně 5 let, nedojde-li k prodloužení oddlužení. Výše měsíční splátky závisí na počtu vyživovaných osob a výši příjmů dlužníka atp. Částka se sníží o odměnu a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce.

 

Zároveň dochází k prodeji majetku dlužníka. Neprodává se však všechen jeho majetek. Zákon stanovuje zákaz prodeje obvyklého vybavení domácnosti, pouze však za předpokladu, že se nejedná například o luxusní lednici. Rovněž by nemělo docházet k prodeji majetku, který je hodnotově disproporční k výši dluhu, tedy v případě, že dlužník má dluh ve výši 30 tisíc, nemělo by dojít k prodeji jeho domu ve výši 10 mil. korun.

 

  1. Zpeněžení majetkové podstaty

V tomto případě jde o zpeněžení veškerého movitého a nemovitého majetku. To probíhá nejčastěji prostřednictvím veřejné dražby nebo prodejem mimo ni. Ze získané částky po zpeněžení se odečte celková odměna insolvenčního správce a náhrada hotových výdajů. Až poté je výše rozdělena v poměru pohledávek nezajištěným věřitelům.

Závěrem

Dojde-li ke splacení všech povinností, které byly dlužníkovi stanoveny způsobem oddlužení, pak bude dlužník insolvenčním soudem osvobozen od placení pohledávek v neuspokojené výši. Povinnosti musí být splněny řádně a včas.

 

To se však nevztahuje na určité typy pohledávek jako jsou například pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti nebo pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

Věříme, že vám tento článek bude k užitku, pokud budete mít další dotazy, neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře níže.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás.

Jan Jakl

Jan je řídícím partnerem advokátní kanceláře GRANTEX legal s.r.o. a advokátem s více než desetiletou praxí. Předtím působil na řídících pozicích v několika renomovaných mezinárodních advokátních kancelářích, kde se zabýval především právem obchodních společností a právem nemovitostí. Dále se zaměřuje také na oblast dotačního a transakčního poradenství a pracovního práva.

MÁM ZÁJEM O PRÁVNÍ PORADENSTVÍ

Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět. 

    *povinné pole





    Přejít nahoru