Úprava home office po novele zákoníku práce
Nová úprava práce na dálku, např. z domova (tzv. home office), vychází ze směrnic EU – tzv. work-life balance směrnice a směrnice o transparentních a předvídatelných podmínkách, jejichž úprava má být k 1. lednu následujícího roku transponována do českého právního řádu.
Home office má svoje pravidla
Práce na home office si získala svou oblíbenost zejména při pandemii onemocnění COVID-19, kdy zaměstnavatelé preferovali využít varianty, kdy se zaměstnanec nachází mimo pracoviště a není potřeba dodržovat hygienická opatření nařízená Vládou ČR.
Dosavadní úprava home office v českém právním řádu je spíše strohá a oproti modernímu nastavení současnosti zastaralá, takže z většiny záleží nastavení úpravy home office na zaměstnanci a zaměstnavateli, kteří si vzájemně stanoví dle dohody podmínky tohoto typu spolupráce. S novou směrnicí však přichází stanovení základních náležitostí, které budou muset být napříště při práci na home office dodrženy.
Základním požadavkem je písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – home office je tedy možné u zaměstnance využívat pouze tehdy, pokud s tím zaměstnanec sám souhlasí, zaměstnavatel nemá právo jej jednostranně nařídit. Tento přístup je v souladu se základními zásadami pracovního práva, když je standardně povinností zaměstnavatele zajistit zaměstnanci vhodné podmínky a potřebné pomůcky k výkonu práce. Absence dohody o práci na dálku může znamenat pro zaměstnavatele pokutu až do výše 300 000 Kč.
Jaké změny přinese novela ohledně home office?
1
Základní náležitostí dohody je místo, kde bude docházet k výkonu práce. Místo je možné omezit – např. zaměstnanci zakázat práci v zahraničí, aby nedocházelo k problémům s odvodem povinného pojistného nebo daní ze strany zaměstnavatele. Je možné si ujednat pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad.
2
Novela umožňuje do dohody o home office zakotvit, že dohoda je nevypověditelná. Pokud toto není ujednáno, je dohodu možné vypovědět, a to s výpovědní dobou, která bude pravděpodobně dlouhá 15 dnů (přesná délka ještě může podléhat změnám, neboť konkrétní znění novely nebylo zatím schváleno). Nevypověditelností se má vyjít vstříc zaměstnavatelům, kteří již snížili nebo plánují snížit kapacity svého pracoviště a napříště budou vyžadovat, aby konkrétní zaměstnanci pracovali pouze z domu.
3
Pokud Váš zaměstnanec pečuje o dítě do 9 let, pečuje o osobu na něm závislou nebo se jedná o těhotnou zaměstnankyni, mají tito zaměstnanci právo požádat zaměstnavatele o možnost výkonu práce na home office. Zaměstnavatel není povinen této žádosti vyhovět, případné zamítnutí je však povinen dostatečně písemně odůvodnit.
4
Důležité je si v rámci dohody o home office ujednat i rozvrhování pracovní doby. Pracovní dobu v souladu se zákoníkem práce nadále rozvrhuje zaměstnavatel – je však možné si se zaměstnancem dohodnout různé způsoby jejího rozvržení. Zaměstnanci lze stanovit pevnou pracovní dobu (8-16 h každý den) nebo např. pružnou pracovní dobu s pevnými úseky, kdy musí být vždy zaměstnanec práci vykonávat. Alternativou je pak rozvrhování práce zaměstnancem – standardní pravidla pro rozvržení pracovní doby se pak nepoužijí, tedy na zaměstnanec se nebude v takovém případě vztahovat úprava překážek v práci (tj. zaměstnanec nebude moci požadovat např. náhradu mzdy za návštěvu lékaře během jím rozvržené pracovní doby). Na zaměstnance se vztahuje jen povinnost dodržet maximální délku směny o 12 hodinách. Pro výpočet dovolené nebo nemocenské vede zaměstnavatel fiktivní evidenci pracovní doby. Nově bude zaměstnavatel také povinen platit při pracovní době rozvrhované zaměstnancem zaměstnanci příplatky za práci ve svátek a přesčas. Vzhledem k tomu, že poslední alternativa s sebou přináší velkou administrativní zátěž na straně zaměstnavatele, není v praxi moc využívána. Zaměstnavatelé pak zpravidla volí první nebo druhou variantu v závislosti na tom, v jakém režimu pracují jejich ostatní zaměstnanci, kteří na pracoviště pravidelně docházejí, aby byl zajištěn hladký chod práce.
5
Zásadní náležitostí dohody o home office jsou i náklady práce na dálku. Objevují se zde 3 základní způsoby řešení nákladů:
- Prokázané náklady – zaměstnanec předkládá účty zaměstnavateli, který z nich odvozuje, na kolik zaměstnance práce na home office vyšla (tato možnost funguje již dnes, ale je administrativně tak náročná, že se reálně téměř nevyužívá);
- Paušální náhrada – dle dohody se zaměstnancem si dohodneme paušální částku na hodinu práce, kterou bude zaměstnanec kompenzován za své náklady (teplo, voda, internet);
- Nic – zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodnou, že zaměstnanec nedostane nic a ponese všechny náklady sám (v současnosti je toto nejoblíbenější varianta pro svou jednoduchost).
6
V rámci dohody o home office je vhodné si ujednat i ochranu dat na nosičích, které zaměstnanec vynáší z pracoviště. Standardně je vhodné i omezit, co s pracovním počítačem může zaměstnanec doma dělat, a například mu výslovně zakázat, aby počítač zaměstnavatele půjčoval svým rodinným příslušníkům.
7
Novela se nevěnuje bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Lze očekávat, že bude probíhat tzv. „samocertifikací“ – zaměstnanec v rámci dohody o práci na dálku prohlásí, že jeho pracovní místo u něj doma splňuje všechny náležitosti požadované v rámci BOZP a tedy bude sám odpovědný v případě, že tomu tak nebude.
8
Novela ale přináší úpravu vyšetřování pracovních úrazů při práci na dálku. Zaměstnavatel je povinen pracovní úraz vyšetřit, a to i přímo doma u zaměstnance. Pokud však zaměstnanec nespolupracuje a např. ho odmítne vpustit k sobě domů, nemůže s tím zaměstnavatel téměř nic dělat. V tomto ohledu tedy lze velmi těžko očekávat, jak bude v takových případech vyšetřování úrazu probíhat a novela takovou situaci nikterak neřeší.
Slovo závěrem
Novela zákoníku práce v části vztahující se k úpravě práce na dálku přinese spoustu změn. Byť se novinky mohou zdát ze začátku komplikované a těžko uchopitelné, věříme, že do budoucna budou naopak přínosem, protože současná úprava poskytuje zaměstnavatelům více otázek než odpovědí, a zaměstnavatelé se tím pádem neustále vystavují riziku, že některý z jejich přístupů v rámci home office bude shledán jako zakázaný a v rozporu se zákoníkem práce. Jedním příkladem za všechny je varianta, kdy nejsou zaměstnanci v rámci home office ze strany zaměstnavatele hrazeny žádné náklady. U tohoto ujednání v rámci home office dlouhou dobu zaměstnavatelé váhali, jestli není v rozporu se základními pracovněprávními zásadami, a to proto, že základním znakem závislé práce je mimo jiné i její výkon na náklady zaměstnavatele. Novela však tuto variantu v sekci nákladů výslovně zmiňuje, a nejistota je tím napříště nadobro odstraněna.
Máte k dané problematice doplňující dotazy?
Neváhejte se na nás obrátit, naši specialisté jsou připraveni vám pomoci.
Michaela Roblová
Související články
MÁM ZÁJEM O PRÁVNÍ PORADENSTVÍ
Vyplňte formulář a my se vám ozveme zpět co nejdříve.