Uvedení DPH v nesprávném zdaňovacím období – časté chyby z praxe
Povinnost přiznat DPH
Základní pravidlo pro včasné přiznání DPH z uskutečněných zdanitelných plnění (tedy DPH na výstupu) uvádí, že povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, přičemž den uskutečnění zdanitelného plnění specifikují ustanovení § 21 až 25 zákona o dani z přidané hodnoty („ZDPH“) dle druhu plnění. Výjimkou je přijetí úplaty ještě před dnem uskutečnění zdanitelného plnění, kdy vzniká povinnost přiznat daň již ke dni přijetí této úplaty. Naopak s uplatněním odpočtu DPH z přijatých plnění (tedy DPH na vstupu) není potřeba zas až tolik spěchat, jelikož má plátce daně obecně tříletou lhůtu, během které může nárok na odpočet uplatnit.
Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období obecně řeší v praxi nezřídka opomíjené ustanovení § 104 ZDPH. Uvedení DPH v nesprávném zdaňovacím období lze dělit do dvou kategorií, a to na ta, která nejsou sankciována, a na ta, která sankcionována naopak jsou.
Nesprávné uvedení DPH – bez sankcí
První dva odstavce § 104 ZDPH upravují situace, kdy je DPH deklarována v nesprávném zdaňovacím období, přičemž dopady do státního rozpočtu jsou z časového hlediska nulové nebo pozitivní (např. později snížená daň na výstupu z titulu vrácení zboží). Správce daně v takových případech daň dodatečně nevyměří, nebude požadovat vykázání těchto transakcí v dodatečném daňovém přiznání a zároveň neuplatní úrok z prodlení.
Jedná se o následující situace, kdy:
- plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň; nebo
- plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň.v
V neposlední řadě je nutné zmínit, že zákonodárce myslel i na problematiku samovyměření daně a její současný odpočet. To se týká zejména pořízení zboží či služeb ze zahraničí či přijetí plnění, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti v ČR (např. stavební práce). I zde se postupuje obdobným mechanismem, který je uveden výše. V případě, kdy má plátce plný nárok na odpočet daně, nevzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení, jelikož dřívějším či pozdějším vykázáním transakce nedošlo k ani dočasnému krácení státního rozpočtu. Pokud má plátce nárok na odpočet naopak pouze v částečné výši, vznikne mu povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně snížené o uplatněný nárok na odpočet daně. Nehrozí mu však předpis penále, jelikož k doměření daně nedochází.
Praktický příklad
Společnost Hadice s.r.o. je výrobcem zavlažovacích zařízení po celé České republice. Součástky pro výrobu těchto zařízení společnost pořizuje od německé společnosti Schlange GmbH. Společnost na začátku ledna 2020 pořídila z Německa součástky za 500 000 Kč. Daňový doklad za dodávku tohoto zboží byl společnosti Hadice s.r.o. doručen se zpožděním v březnu 2020. V březnu 2020 si zároveň společnost Hadice uvědomila, že zapomněla tuto transakci zahrnout do DPH reportů za měsíc únor 2020.
Povinnost přiznat daň vzniká při pořízení zboží z jiného členského státu plátci k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud byl daňový doklad vystaven dříve, pak vzniká plátci povinnost přizná daň ke dni vystavení daňového dokladu.
Společnost Hadice s.r.o. obdržela daňový doklad až v březnu 2020, vznikla jí tedy povinnost přiznat daň už 15. února 2020. Jelikož však společnost Hadice tuto transakci nevykázala v DPH reportech za měsíc únor 2020, může vykázat tuto transakci v DPH reportech za březen 2020 s povinností přiznat daň 15. února 2020. V takovém případě správce daně nebude požadovat podání dodatečného daňového přiznání.
Nesprávné uvedení DPH – se sankcemi
Následující odstavce § 104 ZDPH upravují situace, kdy je DPH deklarována v nesprávném zdaňovacím období a kdy tím dochází ke snížení daně v tomto zdaňovacím období. Jedná se o situace, které mají z časového hlediska negativní dopad na státní rozpočet. Správce daně v takovém případě daň opět dodatečně nevyměří (což zabraňuje vzniku penále), ale uplatní úrok z prodlení v souladu s daňovým řádem.
Jedná se o následující situace:
- plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň (např. zahrnutí opravného daňového dokladu z února 2020 do ledna 2020);
- plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím ve zdaňovacím období, do kterého skutečně náležely, daň (např. zahrnutí vystaveného daňového dokladu za služby poskytnuté v únoru 2020 do dubna 2020).
V případě, kdy dochází k dočasnému krácení státního rozpočtu, je plátce daně sankcionován úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (k aktuálnímu období se jedná o úrok ve výši 16 % p.a.).
Praktický příklad
Společnost Stromeček s.r.o. prodává venkovní a pokojové rostliny a zároveň nabízí služby zahradního architekta. Společnost Zahrádka s.r.o. (plátce DPH) si v dubnu 2020 od společnosti Stromeček s.r.o. objednala renovaci zahrady. Zahrádka s.r.o. se chystá v červnu 2020 otevírat nové zahradnictví, a tak na renovaci velmi spěchá. Služby jí byly poskytnuty během měsíce května 2020, za které jí byla také vystavena faktura na částku 72 600 včetně DPH. Společnost Zahrádka tuto fakturu administrativním nedopatřením zahrnula do přiznání k DPH za měsíc duben 2020, nikoli květen 2020 či červen 2020.
Z důvodu nesouladu mezi údaji vykázanými v kontrolním hlášení byla tato chyba odhalena. Společnost Zahrádka byla vyzvána k podání následného kontrolního hlášení, kde opravila datum uskutečnění zdanitelného plnění na květen 2020. Jelikož společnost Zahrádka s.r.o. snížila daň za zdaňovací období duben 2020, tak správce daně společnosti vyměří úroky z prodlení, ale nebude požadovat podání dodatečného daňového přiznání.
Praktický příklad
Společnost Nitka s.r.o. je předním výrobcem pracovních oděvů v České republice. Společnost v lednu roku 2020 obdržela zakázku na výrobu pracovních oděvů pro společnost Krteček s.r.o. v hodnotě 121 000 Kč včetně DPH. Hotové pracovní oděvy společnost Nitka dodala spolu s daňovým dokladem v únoru 2020. Chybou účetní společnosti Nitka s.r.o. byl však tento doklad zahrnut do přiznání k DPH až za měsíc březen 2020, nikoliv za měsíc únor 2020, kdy došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Je více než pravděpodobné, že na toto pochybení by v rámci mechanismu kontroly kontrolních hlášení měl správce daně přijít dřív než před podáním DPH reportů za měsíc březen 2020 (za předpokladu, že společnost Krteček s.r.o. uplatnila v měsíci únor 2020 nárok na odpočet). V takovém případě by společnost Nitka s.r.o. byla nucena podat dodatečné daňové přiznání spolu s následným kontrolním hlášením za měsíc únor 2020.
Pokud by však kontrolní mechanismy toto pochybení neodhalily a společnost Nitka s.r.o. by zahrnula transakci za měsíc únor 2020 až v březnu 2020, pak by jí byly vyměřeny úroky z prodlení za pozdní odvedení DPH z této transakce, a to již zřejmě bez nutnosti dodatečné přiznání podávat.
K časovým chybám ve vykázání transakcí vždy docházelo a i přes nejlepší snahu je jisté, že k nim i nadále docházet bude. Jsme v reálném světě. Lze však považovat za pozitivní, že si zákonodárce je vědom, že vyžadovat pokaždé, kdy se tak stane, chybu opravit a podat dodatečné daňové přiznání s následným kontrolním hlášením či souhrnným hlášením, by bylo nehospodárné pro všechny strany, a že plátci mohou ustanovení § 104 ZDPH využívat.
Zaujal vás tento článek nebo vám v něm není něco jasné? Máte zájem o využití námi poskytovaných služeb? Napište nám.
Veronika Divinová
Související články
MÁM ZÁJEM O DAŇOVÉ PORADENSTVÍ
Vyplňte formulář a my se vám ozveme zpět co nejdříve.