Nejčastější cíle daňových kontrol
Převodní ceny
Oblast převodních cen je dlouhodobě rezonující téma. Jedná se o ceny uplatňované u transakcí mezi daňovými subjekty, které jsou ekonomicky nebo personálně propojeny. Ceny uplatňované v tomto případě totiž musí podle daňových předpisů prokazatelně reflektovat princip tržního odstupu, tedy musí být v běžné tržní výši, jaká by byla sjednána mezi nespojenými subjekty. Často je proto není možné správně nastavit bez předchozí hlubší analýzy. V případě, kdy dojde k nesprávnému stanovení ceny mezi spojenými subjekty, dochází ke zkreslování jejich základů daně. To ve svém konečném důsledku může vést k nežádoucímu ovlivnění výše vybrané daně, a to zejména v situacích, je-li takovýmto způsobem neopodstatněně přesouván zdanitelný zisk na jinak ztrátový subjekt, na subjekt ze zahraničí, popřípadě subjekt, který je příjemcem pobídek v podobě slevy na dani. S tím je koneckonců konzistentní již několik let platná povinnost podávat společně s daňovým přiznáním právnických osob přílohu k transakcím se spojenými osobami, jsou-li splněny stanovené podmínky.
K problematice převodních cen vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále jen „Směrnice OECD“). Na jejím základě pak Generální finanční ředitelství vydalo aktuální Pokyn č. D-34, který popisuje mimo jiné metodiku pro stanovení cen za transakce mezi spojenými osobami, a dále Pokyn č. D-334 k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami. Na rozdíl od některých jiných států dokumentace převodních cen zatím v podmínkách České republiky stále ještě není ze zákona povinná, nicméně přesto se jedná o silný a zpravidla až nezbytný důkazní prostředek v případě daňové kontroly, popřípadě sporu se správcem daně.
Z praxe vyplývá, že nejčastěji prověřována bývá výše úrokových sazeb v případě zápůjček a úvěrů mezi spojenými osobami, a dále též cena za marketingové a také služby u spojených osob. Nejčastějším problémem při daňových kontrolách je v tomto směru absence dokumentace k převodním cenám, případně její neaktuálnost a též chybná aplikace výsledků studie k převodním cenám v praxi.
Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že je nezbytné věnovat cenám za veškeré transakce mezi spojenými subjekty odpovídající pozornost, postupovat při stanovení těchto cen v souladu s aplikovatelnými metodami, mít zvolené postupy dostatečným způsobem zdokumentovány, a v neposlední řadě i reálně postupovat v souladu s nimi.
Karuselové podvody v případě DPH
Karuselový podvod byl jedním z nejčastěji využívaných typů podvodů na dani z přidané hodnoty. Nejedná se tedy o překvapivou informaci, že se na tyto situace správce daně stále intenzivně zaměřuje.
Tyto podvody se týkají především transakcí s přeshraničním prvkem. Jedná se o řetězové obchody, při kterých nastane situace, kdy příslušný subjekt (účastník řetězu) neodvede finančnímu úřadu daň na výstupu, a přestane existovat, popřípadě přestane být kontaktní a není možné jej dopátrat. Organizované skupiny uskutečňující karuselové podvody k tomuto obvykle využívají právě zmíněných přeshraničních transakcí v Evropské unii, při kterých je dodání zboží do jiného státu osvobozeno od DPH, přičemž následný lokální prodej tohoto zboží již naopak dani podléhá.
Důležitým nástrojem pro eliminaci těchto úniků, jak uvádí Finanční správa, se stalo zavedení kontrolního hlášení, díky němuž jsou získávána data od dodavatele i odběratele zboží a na základě nespárovaných údajů a souvisejících kontrolních mechanismů dokáže odhalit nelegální obchod. V oblasti placení daní mají k účinnějšímu výběru daně sloužit zajišťovací příkazy a doprovodná opatření, jakými jsou ručení za nezaplacenou daň, zajištění daně a institut nespolehlivého plátce. Finanční správa zavedla též jisté organizační kroky proti daňovým únikům typu komplexního systému spolupráce s názvem Daňová kobra, a v neposlední řadě i systém samovyměření DPH (tzv. reverse-charge), který byl dalším efektivním nástrojem, jak přispět k minimalizace tohoto typu úniků. Současně se finanční správa zabývá důslednými kontrolami vratek na DPH.
Z pohledu účastníků běžných dodavatelsko-odběratelských řetězců je pro účely účinné obrany před jakýmikoliv negativními důsledky účasti v řetězci postiženém podvodem na DPH nezbytné věnovat vysokou míru pozornosti důslednému a obezřetnému prověřování dodavatelů s cílem včas a spolehlivě identifikovat indicie značící zvýšené riziko, že by dodavatel nemusel řádně plnit své daňové povinnosti, a absenci těchto indicií v době realizace obchodu mít spolehlivě zdokumentované, a naopak v případě existence takovýchto indicií využít zákonné možnosti úhrady DPH přímo na účet finančního úřadu, popřípadě obchod s příslušným dodavatelem vůbec nerealizovat.
E-commerce a sdílená ekonomika
Tato oblast ekonomiky představovala dlouhou dobu tzv. šedou zónu, kdy neexistovala konkrétní a jasná pravidla pro zdanění příjmů z takovýchto činností. Typickým příkladem byl nástup ubytovacích platforem typu Airbnb, ale i poskytování dopravních služeb typu Uber či Bolt.
Otázkám zdanění i samotnému daňovému režimu a dalším se budeme věnovat nadále v samostatném článku, kde vás seznámíme s aktuálním přístupem Finanční správy, jak si má poplatník určit správný daňový režim a ošetřit své daňové povinnosti.
V rámci mezinárodní spolupráce daňových správ byla do českého právního řádu implementována směrnice Rady 2021/514//EU (tzv. DAC 7) o mezinárodní spolupráci při správě daní, a od 1. ledna 2023 se tak zavedl nový druh oznamovací povinnosti dotýkající se provozovatelů platforem sdílené ekonomiky. Bližší informace k otázkám nad touto problematikou jsme přinesli v jednom z našich předchozích článků. Finanční správa má nyní k dispozici podrobné údaje o vybraných činnostech a jejích poskytovatelích, a může tak dohlédnout na zdanění příjmů v této oblasti ekonomiky.
Zdaňování příjmů z kryptoměn
Kryptoměny stále hýbou světem. Mnozí poplatníci se domnívají, že samotné obchodování ve formě přesunu prostředků v rámci různých druhů aktiv a případné dodatečné investice bez vlivu na peněžní tok nemají vliv na zdanění. Opak je však pravdou – za příjem poplatníka se považuje též prodej kryptoaktiva či jeho směna, a pokud je prodejní cena vyšší než nákupní, může dojít ke vzniku povinnosti uhradit související daň.
Finanční správa na svých webových stránkách uvedla, že v letech 2019 a 2020 činil rozdíl mezi zjištěnými příjmy a údaji tvrzenými daňovými subjekty v přiznáních k dani z příjmů fyzických či právnických osob těchto subjektů, včetně případů, v nichž daňová přiznání nebyla podána vůbec, souhrnně stovky milionů korun.¹ Je to tedy poměrně významná suma, o kterou správce daně nebude chtít každoročně přicházet. Největším úskalím je skutečnost, že tuzemská daňová legislativa neobsahuje pro kryptoměny žádnou specifickou úpravu. Nicméně již nyní, v návaznosti na schválení směrnice Rady EU, probíhají snahy o regulaci trhu s kryptoaktivy, jak jsme vás již dříve informovali.
Problematice kryptoaktiv se budeme i nadále věnovat v samostatném článku, kde vás seznámíme s nejčastějšími chybami poplatníků při zdanění, a co je vlastně předmětem zdaňování ve světě kryptoměn.
Finanční správa uvádí počet a výsledky daňových kontrol za období 2014 – 2020 u jednotlivých daní: https://statistiky.financnisprava.cz/cs/kontrolni-cinnost/pocet-a-vysledky-danovych-kontrol/.
Uplatňování nezdanitelných částek či slev v rámci daně z příjmů fyzických osob
V oblasti daně z příjmů fyzických osob se správce daně zaměřuje především na prověření oprávněnosti uplatnění slevy na manželku či manžela a zjištění okolností uplatňování nezdanitelných částek v souvislosti s předčasným ukončením smluv o penzijním připojištění i soukromém životním pojištění.
Sleva na manželku/manžela
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) ve znění účinném k 31. prosinci 2023 platí, že slevu na dani ve výši 24 840 Kč na manželku/manželka si v roce 2023 může uplatnit poplatník žijící ve společně hospodařící domácnosti, pokud manželka/manžel nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželce/manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se tato částka o dvojnásobek.
Podle Finanční správy dochází k časté chybovosti z důvodu nesprávného zahrnutí některých příjmů manželky/manžela do vlastního příjmu. Jedná se např. o nemocenské dávky, podpory v nezaměstnanosti nebo peněžitou pomoc v mateřství. Zákon taxativně vymezuje pouze příjmy, které se do vlastního příjmu nezahrnují a z tohoto důvodu může docházet k mylné interpretaci poplatníků, zda se ten který příjem do vlastního příjmu zahrnuje či nikoliv.
Je proto vhodné věnovat patřičnou pozornost správnému výpočtu vlastních příjmů manželky/manžela pro účely nároku na související slevu na dani.
Například nemocenské dávky a dávky v nezaměstnanosti se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela, stejně tak i peněžitá pomoc v mateřství. Naopak rodičovský příspěvek se do vlastního příjmu nezahrnuje.
Předčasné ukončení smluv o penzijním připojištění a soukromém životním pojištění
Dle ZDP platí, že poplatník má povinnost podat daňové přiznání, pokud dojde ke skončení pojištění a výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění dříve, než uplyne 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy, nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne věku 60 let (či při výplatě jiného příjmu mimo pojistné plnění). Výjimkou jsou situace, pokud nebylo vyplaceno pojistné plnění ani odkupné, a zároveň došlo k převodu prostředků na jinou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká.
Pokud poplatník uplatnil položky v nezdanitelných částkách (maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období činí 24 000 Kč pro soukromé životní pojištění a 24 000 Kč pro penzijní připojištění, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami) a došlo k předčasnému zániku pojistných smluv, je nutné dodanit částky, o které se snižoval základ daně v předchozích obdobích, v daňovém přiznání za kalendářní rok, kdy bylo vyplaceno pojistné plnění. Jedná se o příjem podle § 10 ZDP a tento příjem je reprezentován součtem částek, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.
Při vyhodnocování povinnosti podat daňové přiznání, popřípadě při přípravě podkladů pro něj je tudíž nezbytné neopomenout též výše popsané skutečnosti s dopadem do základu daně, pakliže k nim během roku došlo.
Ověření splnění zákonných podmínek pro uplatnění nároku na vyplacený kompenzační bonus
Kompenzační bonus byl aktuální v době covidové. Jednalo se o možnost podnikajících fyzických osob získat finanční kompenzaci za omezení či přerušení výkonu samostatné výdělečné činnosti v bonusovém období, pokud tato činnost byla významně dotčena. Maximální výše činila 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
Správce daně se nyní věnuje ověřování, zda u poplatníků, kteří o kompenzační bonus žádali a byl jim vyplacen, byly splněny veškeré zákonem stanovené podmínky a zda byl kompenzační bonus vyplacen poplatníkům oprávněně.
¹ Zdroj: Internetové stránky Finanční správy (https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/tiskove-zpravy-gfr/tiskove-zpravy-2022/organy-financni-spravy-zahajily-cilenou)
Adéla Burešová
Michala Darebná
Související články
MÁM ZÁJEM O DAŇOVÉ PORADENSTVÍ
Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět.